Každý člověk má dvojí domov. Jedním je jeho prostředí, dům, pokoj - druhým místem, ve kterém žije, je jeho srdce. Děti se zabydlují jak v prvním, tak v druhém domově. Ten druhý je pro ně však základní a hlavní, a navíc plný dobrodružství. Jsou dospělí, kteří podobně jako děti cítí, že druhý domov - vlídný, radostný a naplněný nadějí - je největším vítězstvím, jakého může být v životě dosaženo. Tenhle domov nás vždy ochrání před údery nenávisti, lhostejnosti, bezcitnosti. A právě do tohoto domova nás zve poslední kniha Eduarda Petišky, kterou autor dopsal krátce před svou smrtí... Zve nás na návštěvu jednoho domova dětství. Lubor Tokoš nás zve do domova jménem srdce.