Příběh chlapce z hornického pohraničí, který prožívá pubertu na konci první republiky, za okupace prochází těžkou zkouškou v německém koncentračním táboře a po válce se stává představitelem dělnické mládeže mezi pražskými vysokoškoláky. Román je plný hořkosti a ironie příznačné pro část generace, která vstoupila do života plná nadějí v prvních poválečných letech. Dalším vývojem jsou zbavováni iluzí a sráženi na kolena tvrdou skutečností.Jaroslav Putík v 90. letech spolupracoval hojně s literární redakcí Českého rozhlasu. Připravil zde četby na pokračování ze svých próz Muž s břitvou (1990), Proměny mladého muže (1991), Odchod ze zámku a Odyssea po česku (1992), Plyšový pes (1996), schůzky s literaturou - pásmo postřehů a krátkých příběhů ze sbírky Zvonění na mraky pod názvem Pražský chodec, v cyklu Život-osudy-osobnosti vyprávění o svém životě a tvorbě nazvané Pohyblivé písky (oba pořady v roce 1999).Čte: Miroslav Středa