Ve svých prózách čerpal Arbes hojně náměty ze současného pražského života, do nichž prolínal autobiografické zážitky. Měl rád tajemné příběhy a dílo E. A. Poea. Byl to však zároveň neobyčejně racionální člověk, který se zajímal o techniku a o nejnovější vědecké objevy. Nejzdařilejší a dodnes nejživější jsou jeho prózy, někdy označované jako kratší romány, novely či naopak rozsáhlejší povídky s dramatickým, tajemným dějem, avšak s překvapivým zakončením. Tento nový literární žánr pojmenoval Jan Neruda romaneto. K nejzdařilejším romanetům Jakuba Arbesa (1840-1914) patřil už v době svého vzniku (1873) Svatý Xaverius. Svatý Xaverius je obraz od mistra Balka, který se nachází v chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Vypravěč se hluboce zajímá o malířství. Jednou pozoruje obraz, na kterém je znázorněn umírající světec. Rozhodne se, že v chrámu přenocuje a obraz zevrubněji prozkoumá. Po skončení bohoslužby však zjistí, že v chrámu není sám...